Dnes je ,
Česká verze stránek   English version  Deutsch Version
1668

Nejstarší zpráva o zvonech v Nové Říši se nachází v matrice děkanství telčského z roku 1668, kde se uvádí, že na věži tehdejšího kostela sv. apoštolů Petra a Pavla při premonstrátském klášteře jsou tři požehnané (benedikované) zvony. Když v roce 1681 byla dokončena stavba nového kostela, byly pravděpodobně zavěšeny staré zvony do nových věží. Jenže není známo nic o jejich dalším osudu při velkém požáru kostela a kláštera v roce 1683, ani z pozdější doby. Roztavily se při požáru?

1761

Další zpráva o novoříšských zvonech je z roku 1761, kdy opat Josef Bernard Pelikán posvětil čtyři nové zvony. Tyto zvony zničil požár v roce 1813.

1814

Ale již za rok se dočkaly věže tří nových zvonů, které ulila firma Clemens Stecher z Brna v akordu d-moll. Benedikoval je 21. 8. 1814 opat Jan Nep. Pelikán. Z tohoto roku je i dosud zachovaný zvon v sanktusové věžce s reliéfem Panny Marie s Ježíškem a svatého Petra s klíčem. Má nápis: »Gossenn in Znaym 1814 Iohann Floridu«.

1917

Doba první světové války nešetřila ani lidských životů ani zvonů. V roce 1917 byly odebírány zvony k válečným účelům. Z věže byl shozen velký zvon z roku 1814, který se zaryl hluboko do země. Menší byl spuštěn po laně. Nejmenší zůstal. Byl vzat i umíráček a zvon na sanktusové věžce, zvon z ústavu Rudolfina a z kaple v lipách.

1924

Nejprve byl koupen umíráček s nápisem: »Umíráček - 1923«. V roce 1923 začal opat Ferdinand Hotový uvažovat o náhradě odebraných zvonů. Požádal firmu Herold z Chomutova o dodání tří nových zvonů pro kostel a po jednom pro kostel sv. Kříže a kapli na Kopečku. Všechny zvony posvětil 15. srpna 1924.

1942

Druhá světová válka byla na lidské životy krutější než první. Zvony brala stejně. Tak ve dnech 16. - 18. března 1942 byly z věží sundány tři nové zvony z roku 1924 a zvon z roku 1814. Poslední den vzaly zvon ze sanktusové věže a vrátili za něj na velkou věž zvon z roku 1814. Za oběť padly i hodinové cimbály.

2003

Novoříšský kostel vévodí městečku svými věžemi. Ale z nich se ozývá pouze jeden zvon z roku 1814, který se zachoval přes dvojí válečnou litici. Zvoní třikrát denně Anděl páně a zve k bohoslužbám, doprovází zesnulé. Občas se rozezní umíráček z roku 1923. Na sanktusové věžce mlčí malý zvonek, který se po válce jediný vrátil. Cizím lidem je divné, že při slavnostech či pohřbech zní jen jeden malý zvon… Je čas zacelit válečnou ránu. Po první světové válce zněly opět zvony z věží po pěti letech. Od roku 1945 je to téměř šedesát let.

Nové zvony

V roce, kdy Nová Říše vzpomíná kulatého výročí svého povýšení na městečko, dostávají věže čtyři nové zvony, které ve své zvonařské dílně ulila paní Marie Tomášková - Dytrychová. Přispěli na ně dárci, kteří věnovali celoživotní úspory, přispěli občané Nové Říše, Bohuslavic, Červeného Hrádku, Dolní Vilímče, Vápovic a Vystrčenovic. Vydatnou mírou i Obecní úřad v Nové Říši.

Hlasy nových zvonů

»Kéž nové zvony zvou lid k modlitbě i na bohoslužby, svým hlasem rozdělují den, kéž se s lidem radují i pláčou, ať vyzývají lidská srdce k lepšímu životu!«
© 2007 Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi